Spisy

4. české vyd. Praha: Ústav T. G. Masaryka, 1998. 224 s.; 5. české oprav. vyd. Praha: Masarykův ústav, 2002. 224 s., editor Jindřich Srovnal.
Masarykova první vědecká práce, která řeší problém sebevražednosti z hlediska sociologického a nábožensky etického.

2. české vyd. Praha: Masarykův ústav, 2001. 208 s.,editoři Jiří Olšovský a Jindřich Srovnal.

1. české vyd. Praha: Masarykův ústav, 2001, 264 s., editor Jindřich Srovnal
Český překlad opraveného a rozšířeného německého vydání Versuch einer concreten Logik z r. 1887 ve Vídni.
T. G. Masaryk, Univerzitní přednášky I. Praktická filozofie (Praktická filozofie na základě sociologie. Etika), ed. J. Gabriel – M. Jelínek – H. Pavlincová – J. Zouhar.
Spisy TGM, sv. 4, Praha: Ústav T. G. Masaryka, o. p. s., Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., 2012, 471 s., ISBN 978-80-86142-39-5 (ÚTGM), ISBN 978-80-86495-83-5 (MÚA)

Čtvrtý svazek Masarykových spisů připravili editoři Jiří Gabriel, Milan Jelínek, Helena Pavlincová a Jan Zouhar. Obsahuje dvě semestrální přednášky Praktická filozofie na základě sociologie a Etika z kurzu Praktická filozofie. Obě přednášky zazněly v akademickém roce 1898/1899. Základem pro publikaci obou textů byl stenografický zápis, některého z Masarykových posluchačů. Strojový přepis stenogramu byl vydán tiskem u Josefa Aubrechta v roce 1899. Příloha obsahuje soupis Masarykových přednášek na pražské univerzitě v letech 1882–1914.

Praha: Masarykův ústav AV ČR; Ústav T. G. Masaryka, 2000. 496 s., editor Jiří Brabec
Autor se věnuje reformaci a jejímu místu v našich dějinách z hlediska potřeb přítomnosti. Pokusil se představit český národ jako národ evropský. Odkaz Masarykův k realismu jako směru a metodě. – Kritika české politiky posledního desetiletí 19. století a kritika nedospělých a mravních přístupů mladé inteligence ovlivňované marxismem. – Srovnání Husových snah o myšlenkovou svobodu s konzervativními proudy bránícími rozvoji jednotlivce i společnosti. Komentovaná reedice dřívějších vydání (Česká otázka 8. vydání, Naše nynější krize 7. vydání, Jan Hus 9. vydání.).

4. vyd. Praha: Ústav T. G. Masaryka, 1996. 382 s., editorka Jana Svobodová
Rozbor Havlíčkovy osobnosti jako vzoru moderní české politiky a českého člověka vůbec, provedený na základě pramenů a celoživotního díla.

2. vyd. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2000. 224 s., editoři Jan Zouhar, Helena Pavlincová, Jiří Gabriel
Základní verze Masarykových úvah o duchovní krizi člověka v sekularizovaném světě.

6. české vyd. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2000. 284, 300 s., v pouzdru, editor Jindřich Srovnal.
Kritický rozbor nejdůležitějších myšlenek světových teoretiků socialismu. Analýza komunismu ukazuje na základní nedostatky teoretických přístupů marxistů. Komentovaná reedice dřívějších vydání.

Revidované vyd., 3. díl 1. vyd. Praha: Ústav T. G. Masaryka, 1995-1996. 395, 493, 458 s., editoři Jiří Franěk, Zdeňka Fraňková, Jan Pochman, Vladimír Svatoň, Vratislav Doubek, František Kautman.
Výsledek Masarykova studia ruské literatury a ruské reality. Autorovo nejrozsáhlejší dílo, v němž analyzuje duchovní stav a revoluční napětí předválečného Ruska. Dlouhou dobu práce zaujímala přední místo v čele světové literatury o Rusku. Poprvé vychází toto dílo kompletní s obsáhlým poznámkovým aparátem.

Praha: Masarykův ústav AV ČR, Ústav T. G. Masaryka, o. p. s., 2005, 640 s., ed. Jindřich Srovnal, 640 s., ISBN 80-86142-17-5 (Ústav T. G. Masaryka, o. p. s.), ISBN 80-86495-27-2 (MÚA)
Světová revoluce je poslední velkým spisem T. G. Masaryka a v jistém smyslu bilancí jeho celoživotních ideově politických východisek, postojů a snah. Podává memoárové svědectví o autorově činnosti v čele československého zahraničního odboje za první světové války, o peripetiích zápasu za samostatnou Československou republiku, ale obsahuje i jeho dějinně filosofické, politologické a státovědecké úvahy o charakteru světové války a historických změn, které způsobila, o myšlenkových a politických koncepcích, jež se v ní střetly, o poválečném uspořádání světa i o ideji a poslání nově vzniklého československého státu. Masaryk zaznamenává podstatné události a děje, jichž se aktivně účastnil, a vedle vlastní role se snaží hodnotit i úlohu dalších odbojových protagonistů. Válku analyzuje jako boj demokracie s teokracií, státotvorné ideje národního sebeurčení s aristokraticko-dynastickým pojetím státu, zabývá se rozdílem mezi válkou útočnou a obrannou, zamýšlí se nad zásadami mírových vztahů mezi státy, nad mravní převýchovou národů i různými národními kulturami a jejich kriterii lidství. Formuluje též základy československé státní filosofie a v závěrečném oddíle knihy vykládá a objasňuje svoji koncepci demokracie a humanity.
Světová revoluce vyšla poprvé v červenci 1925 a vzbudila značný ohlas – kladný i polemický – jak v Československu, tak v zahraničí. V meziválečném období se dočkala ještě dvou českých (v roce 1930 a 1936 – s dotiskem roku 1938) a řady cizojazyčných vydání; na další českou reedici pak čekala téměř sedmdesát let. Současné, v pořadí čtvrté vydání, realizované v rámci Spisů T. G. Masaryka, má charakter kritické edice. V obsáhlé ediční poznámce přehledně shrnuje historii vzniku díla, ohlasy jeho prvního českého vydání i některých překladů a poté zachycuje textové rozdíly mezi jednotlivými českými edicemi. Přináší též podrobné vysvětlivky k celému spisu a obsahuje rozsáhlý jmenný rejstřík s řadou detailních biografických údajů.

1. vyd. Praha: Ústav T. G. Masaryka, 1993. 172 s., editor Stanislav Polák.
Svazek přibližuje v unikátním souboru studie a články z počátků Masarykovy literární činnosti v letech 1876–1881. Dokládají proces názorového zrání mladého Masaryka.

1. vyd. Praha: Ústav T. G. Masaryka, 1998. 184 s., editoři Stanislav Polák a Jiří Brabec.
Svazek zachycuje výsledky Masarykovy obsáhlé vědecké, politické a literární činnosti v letech 1882-1884

1 vyd. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2005. 384 s., editor Jiří Franěk, 384 s., ISBN 80-86495-24-8 (Masarykův ústav AV ČR) a 80-86142-15-9 (Ústav T. G. Masaryka).
Většina editovaných textů je z vědeckého časopisu Athenaeum, který v roce 1883 Masaryk založil, jenom dvě polemiky (navazující na předchozí články) jsou z roku 1886, čtyři studie jsou ze Sborníku Historického, dodnes překvapivě velmi aktuální (o národnosti, židovství a o islamismu), další dva články z jiných časopisů, jeden je přeložen z němčiny. Svazek je doplněn zprávami, provoláními a oznámeními, které umožňují představit si podrobněji časopis a jeho ducha. V posledním oddíle Dubia jsou uveřejněny články a studie, u nichž nelze Masarykovo autorství jasně prokázat. I tato Dubia umožňují udělat si představu o činnosti časopisu jako celku, o jeho kritickém a polemickém vystupování. Vezmeme-li v úvahu jen prokazatelně Masarykovy práce, udivuje jeho píle i šíře jeho zájmů. Od filozofie přes matematiku, orientalistiku až k otázkám medicínským, resp. hygienickým.

1. vyd. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2005, editorka Jana Svobodová.
Masarykovy texty z let 1886–1888; období, ve kterém probíhal zásadní spor o pravost Rukopisů zelenohorského a královédvorského, tentokrát z podnětu Masaryka a na půdě jeho časopisu Athenaeum. Svazek obsahuje nejen texty spojené z tzv. rukopisnou otázkou, ale i další Masarykovy články, tj. veškerý tištěný materiál tohoto období: vedle rozsáhlých studií rukopisných a statí politických, jsou zde zahrnuty také literární a politické kritiky, recenze z oblasti literatury a výtvarného umění, ale také listárny, komentáře či krátká oznámení vztahující se k praktickým otázkám předplatitelským a vydavatelským. Články otištěné byly čerpány z časopisu Athenaeum (ročník 3., 4., 5. a 6.) a Čas (ročník 1. a 2.). Dále jsme otiskli Otevřený list panu dr. Janu Kvíčalovi, který vyšel samostatně v Praze 1886, český překlad Skizze einer soziologischen Analyse der sogenannten Grűnberger und Koniginhafer Handschrift, Masarykovy poznámky k textům jiných autorů. Z rukopisu zveřejňujeme Analyse obrany Kvíčalovy. Naše kniha časově navazuje na svazek Z počátků Athenaea, zpřístupňuje texty a materiály, které jsou v některých případech technicky nedostupné a svou komplexností umožňuje zevrubné studium daného období.

Dvacátý svazek Masarykových sebraných spisů patří k té části Spisů, jež knižně přinášejí poprvé texty z let 1889–1891. Obsahuje Masarykovu studii Slavjanofilství I. V. Kirejevského (Slovanské studie I); jediné vyšlo jako samostatná kniha), obsáhlou stať Člověk a příroda, uveřejněnou na pokračování v Květech, dále polemiky, odborné, literární a divadelní recenze, články, projevy a politickou publicistiku v Čase, Národních listech, Athenaeu, Bohemii a dalších časopisech. Ukazuje na počátky Masarykovy politické angažovanosti v období založení Realistické strany a sblížení s mladočechy v předvolební kampani před jeho zvolením do říšského a českého sněmu v roce 1891. Šíře Masarykových odborných zájmů je dodnes udivujícím svědectvím o Masarykově činorodé aktivitě, kterou teprve dnes máme možnost poznat v jejím celku. – Spisy TGM, sv. 20. Ed. Jiří Gabriel, Helena Pavlincová a Jan Zouhar. ISBN 978-80-86142-19-7 (Ústav T. G. Masaryka, o. p. s.) a 978-80-86495-36-1 (Masarykův ústav – Archiv AV ČR), váz. 684 s., 400 Kč.

1. vyd. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2001. 452 s., editoři Vratislav Doubek, Zdeněk Kárník a Martin Kučera, z němčiny přeložila Veronika Dudková
Spolu se svazkem 29/21 dva samostatné svazky projevů T. G. Masaryka z let 1891–1893 a 1907–1914, období Masarykova působení v zemském sněmu a říšské radě.
T. G. Masaryk, Ideály humanitní a texty z let 1901-1903.
editor Michal Kocák, vyd. Praha: Ústav T.G. Masaryka, 2011. 519 s., ISBN 978-80-86142-36-4.

editorka Jana Malínská, Ústav T. G. Masaryka o.p.s. – Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., Praha 2011, 575 s. ISBN 9788086142371 (ÚTGM) ISBN 9788086495767 (MÚA)
28. svazek spisů T. G. Masaryka obsahuje články, stati a studie z let 1911-1914 publikované v českých a německých odborných časopisech a denících. Tematicky jsou Masarykovy texty zameřeny na vnitřní a zahraniční politiku, ekonomické problémy pedválečného období a na otázky spjaté se smyslem českých dějin. Politické a filozofické texty doplňují přehledy anotované odborné a umělecké literatury, jež pravidelně vydával v měsíčníku Naše doba. Masarykovy články, stati a studie doplňuje rozsáhlá ediční poznámka.

1. vyd. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2002. 696 s., editoři Vratislav Doubek, Zdeněk Kárník a Martin Kučera, z němčiny přeložila Veronika Dudková
Dva samostatné svazky projevů T. G. Masaryka z let 1891–1893 a 1907–1914, období Masarykova působení v zemském sněmu a říšské radě.

editor K. Pichlík, k vydání dokončili D. Hájková, R. Vašek, Praha: Masarykův ústav AV ČR, Ústav T. G. Masaryka, o. p. s., 2005, 352 s. ISBN 80-86142-18-3 (Ústav T. G. Masaryka, o. p. s.) ISBN 80-86495-31-0 (MÚA)
První svazek plánovaného třídílného souboru Válka a revoluce představuje poprvé v ucelené podobě Masarykovy válečné projevy, články, memoranda a rozhovory z let 1914–1916. Práce shrnuje Masarykovu publicistickou činnost z daného období; dokumenty slouží k bližšímu poznání aktivit T. G. Masaryka v době, kdy stál v čele československého zahraničního odboje. Mnohé z těchto textů jsou zároveň i originálním svědectvím o vývoji Masarykových názorů na průběh a řešení válečného konfliktu, o proměnách koncepce budoucího samostatného československého státu, jakož i dokladem dobové propagandistické činnosti československého hnutí v zahraničí. Materiály původně publikované cizojazyčně jsou přeloženy, a tak se k českému čtenáři dostává např. inaugurační přednáška T. G. Masaryka na londýnské univerzitě z října 1915 či známé memorandum V hodině jedenácté. Soubor dokumentů je doplněn vysvětlivkami a jmenným rejstříkem.

1. vyd., editoři Karel Pichlík (†) a Zdenko Maršálek, Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., a Ústav T. G. Masaryka, o. p. s. , 2008 ISBN: 978-8086142-32-6
V pořadí jednatřicátý svazek dlouhodobé ediční řady Spisy T. G. Masaryka shrnuje články, přednášky a rozhovory T. G. Masaryka, publikované v roce 1917 a výjimečně i další texty, dokumentující Masarykovu činnost v průběhu zmíněného roku. Mimořádný význam svazku vyplývá především ze sledovaného období. Rok 1917 představoval v historii čs. odboje za 1. světové války zásadní zlom: zatímco do té doby byl osud celé zahraniční akce značně nejistý a podpora Dohody značně podmíněná, v průběhu necelého roku se vedení odboje a Masaryk osobně stávají respektovaným partnerem, jenž má Spojencům po politické i vojenské stránce co nabídnout. Těžiště Masarykovy činnosti v tomto roce spočívalo v Rusku, kam odjel po únorové revoluci a kde se v nesmírně složitých podmínkách především snažil získat souhlas s výstavbou vlastních vojenských jednotek. Úplnost a chronologické řazení textů umožňují sledovat taktiku politických jednání a zvláště její propagandistický odraz. Svazek zprostředkovaně zachycuje proces výstavby čs. legií v Rusku a ohromné těžkosti, s nimiž se zahraniční odboj v revolučním Rusku potýkal. K nejzávažnějším dokumentům patří zvláště Masarykova memoranda, zasílaná ruským vojenským autoritám ve věci formování čs. legií, která jsou v úplném znění publikována vůbec poprvé.

5. nově připrav. vyd. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2003. 440 s., editoři Vojtěch Fejlek a Richard Vašek.
Komentovaná reedice dřívějších vydání připravených V.K. Škrachem shrnuje časopisecky publikované Masarykovy články, rozhovory, ale i veřejné projevy a poselství z počátků republiky.

, editoři Richard Vašek a Vojtěch Fejlek, Praha: Masarykův ústav – Archiv AV ČR, v. v. i., Ústav T. G. Masaryka, o. p. s., 2007, 573 s.
Druhý svazek Cesty demokracie navazuje na již vydané tři díly tohoto souboru a vychází jako kritická reedice původního vydání Masarykových projevů, článků a rozhovorů z let 1921–1923, nyní doplněn o nové texty, především o prezidentovy články publikované v tisku buď nepodepsané, nebo signované pouze šifrou. Svazek tak doplňuje do ucelené podoby komplet vydávaných Masarykových textů z let jeho prezidentství (1918–1935). Práce shrnuje autorovu veřejnou a publicistickou činnost na počátku 20. let; dokumenty slouží k bližšímu poznání aktivit T. G. Masaryka v tomto období. Mnohé z těchto textů jsou zároveň i osobitým svědectvím o Masarykových názorech na řešení řady problémů mladého státu, o vývoji koncepce budování samostatného Československa, jakož i dokladem prezidentovy aktivní účasti v četných dobových polemikách. Soubor dokumentů je doplněn vysvětlivkami a jmenným rejstříkem.

1. vyd. Praha: Ústav T. G. Masaryka, 1994. 420 s., editor Vojtěch Fejlek.
Soubor Masarykových článků, rozhovorů, ale i veřejných projevů a poselství z období jeho prezidentského působení v letech 1924–28 publikovaných časopisecky.

1. vyd. Praha: Ústav T. G. Masaryka, 1997. 510 s., editor Vojtěch Fejlek.
Navazuje na Cestu demokracie III a shrnuje časopisecky publikované Masarykovy články, rozhovory s novináři, i veřejné projevy a poselství v letech 1929–1937.

Hovory s T.G. Masarykem / Karel Čapek ; [svazek připravil Jiří Opelík].

Praha : Ústav T. G. Masaryka : Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2013. 349 s. Spisy T. G. Masaryka; sv. 37. ISBN 978-80-86142-46-3 (Ústav T. G. Masaryka), ISBN 978-80-87782-09-5 (Masarykův ústav a Archiv AV ČR), ISBN 978-80-87782-03-3 (chyb.).

Slavná Čapkova kniha Hovory s T. G. Masarykem z roku 1936 vychází už po patnácté, ale poprvé v kriticky revidovaném znění a také obohacena o dosud jen fragmentárně známé nebo vůbec neznámé texty, které byly průvodním produktem této ojedinělé, devět let trvající autorské spolupráce: o Masarykův Náčrt metafyziky, o dvě kapitoly v knižním vydání nakonec stornované a o dva samostatné příspěvky Čapkovy.
Emil Ludwig: Duch a čin. Rozmluvy s Masarykem
10. české vyd., Praha: Ústav T. G. Masaryka, o. p. s. – Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., 2012. 328 s., editorka Jana Malínská.
Autor knihy ke svým dosavadním životopisům významných mužů připojil podobiznu velkého demokrata, filozofa a státníka, spojujícího v dokonalou jednotu teorii a praxi. Učinil tak nejen ve svém úvodním reliéfu, ale též ve věrném podání Masarykových autobiografických, filozofických a politických úvah, jež s ohledem na politické a kulturní souvislosti zasadil do dobře připraveného rámce svých kapitol. Prezident Masaryk revidoval text rukopisu, čímž vznikla kniha, na níž se podíleli dva autoři – Emil Ludwig a T. G. Masaryk. Vyšla k 85. narozeninám TGM. Desáté české vydání je doplněno rozsáhlou ediční poznámkou, dodatky, vysvětlivkami a komentovaným rejstříkem.