Masarykova společnos spolupracuje s Masarykovým ústavem při plnění jeho úkolů, stanovených věnovací listinou prezidenta Osvoboditele ze dne 23. července 1932, hlavně při vydávání Masarykových spisů a při organizaci a doplňování knihovny a archivu Ústavu. Pořádá přednášky, kurzy, výstavy, exkurze a zájezdy, vydává časopisy a knihy, staví pomníky a památníky a zasazuje pamětní desky. Navazuje a udržuje styky s vědeckými společnostmi domácími i zahraničními, které mají odborný účel. Zřizuje místní pobočky.
Pokud chcete vyjádřit svůj názor,
nebo Vás zajímají názory jiných.
Pokud se chcete přidat
stáhněte si naši přihlášku,
vyplňte údaje a odešlete.

Masarykova společnost

IMG_20200318_182703.jpg
Odešla historička československé demokracie
Za Evou Broklovou

Na prahu jednoho z nejdramatičtějších týdnů naší novodobé historie, 10. března 2020, zemřela v Praze přední historička novodobých českých dějin docentka Eva Broklová, emeritní ředitelka Masarykova ústavu AV ČR a předsedkyně Masarykovy společnosti.
Eva Broklová, rozená Hubková, se narodila 6. března 1939 v Praze-Sedlci v rodině strojvůdce. Po maturitě na dejvickém gymnáziu vystudovala v letech 1956–61 historii a češtinu na Filosofické fakultě University Karlovy. V roce 1961 se provdala za sociologa Lubomíra Brokla, jednoho z obnovitelů české sociologie v šedesátých letech 20. století, a prožila s ním devětapadesátileté šťastné manželství dvou souznějících vědeckých pracovníků, požehnané dvěma dcerami.
V letech 1961–69 působila jako vědecko-organizační tajemnice Komise pro vydávání diplomatických dokumentů v archivně-dokumentačním odboru ministerstva zahraničních věcí, kde se mimo jiné podílela na edicích dokumentů k dějinám meziválečné československé diplomacie. Ve druhé polovině šedesátých let spolupracovala s mezioborovým týmem pro reformu politického systému, vedeným Zdeňkem Mlynářem. Na tomto fóru také předložila k diskusi teze své připravované kandidátské disertace o politickém systému první Československé republiky. V důsledku svého podílu na tehdejších reformních projektech i svých politických postojů v letech 1968–69 byla od počátku normalizace postižena zákazem vědecké a publikační činnosti, nemohla obhájit ani dokončenou disertaci a nakonec musela odejít i z archivu ministerstva zahraničních věcí. Vedle existenčních problémů se v téže době potýkala i s těžkou chorobou, přesto udržovala kontakty s disentem a v letech 1976–78 spolu se svým manželem připravila českým historikům, odcházejícím do exilu, mikrofilmy s tajnými historickými dokumenty. Po více než čtyřiceti pokusech o získání zaměstnání zakotvila v roce 1978 v odboru technických informací Výzkumného ústavu železničního v Praze, kde pracovala až do počátku roku 1990. V rámci omezených možností se věnovala svému vlastnímu oboru a přispívala do samizdatových periodik, zejména Historických listů a Lidových novin.
Na jaře 1990 se stala vědeckou pracovnicí nově zřízeného Ústavu pro soudobé dějiny Československé akademie věd a obhájila již zmíněnou kandidátskou práci o politickém systému první republiky. V letech 1993–96 přednášela na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde se roku 1995 se habilitovala pro obor moderních dějin. Od února 1996 působila v Masarykově ústavu Akademie věd České republiky, nejprve jako zástupkyně ředitele, v letech 1998–2002 ředitelka a v letech 2003–2006 opět zástupkyně ředitele a vedoucí edičně-badatelského oddělení, od roku 2009 byla emeritní vědeckou pracovnicí ůstavu. Paralelně až do roku 2006 přednášela nejprve na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, poté na filosofické fakultě českobudějovické a královéhradecké univerzity. V říjnu 2001 dosáhla hodnosti doktorky historických věd.
Ve své vědecké práci se průkopnicky zaměřila na dva problémové okruhy, vyžadující interdisciplinární přístup: na dějiny politických systémů a na politickou kulturu. Soustavnou badatelskou pozornost věnovala politickému systému Československé republiky v letech 1918–38 a komparaci politických kultur Československa, Rakouska a Německa ve dvacátých letech a na počátku let třicátých. Výsledky svých studií shrnula především v monografiích Československá demokracie. Politický systém ČSR 1918–1938 (1992) a Politická kultura německých aktivistických stran v ČSR1918–1938 (1999) a ve svém příspěvku do sborníku Obraz Němců, Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20. století (1998), jehož byla koeditorkou. Ke zmapování uvedené problematiky přispěla i několika pečlivými edicemi s úvodními studiemi: První československá ústava. Diskuse v ústavním výboru v lednu a únoru 1920 (1992), Prohlášení nezávislosti československého národa zatímní vládou československou (1998) a Prezident Republiky československé. Instituce a osobnost T. G. Masaryka (2001). Ve svých dílech podala plastický a kritický obraz prvorepublikové demokracie a zhodnotila podíl prezidenta Masaryka na jejím vytváření. Na základě historických pramenů a v souladu s teoretickými principy demokracie analyzovala a vyložila dva základní sporné problémy československých dějin: otázku „švýcarského vzoru pro Československou republiku“ a pojem „československého národa“.
Zvláštní pozornost věnovala též problematice česko-německých vztahů v českých zemích a v Československu – vydala kritické edice spisů Emanuela Rádla O německé revoluci a K politické ideologii sudetských Němců (2003), a nepublikovaný rukopis Edvarda Beneše Německo a Československo (2005) – a pravicové kritice meziválečné československé demokracie (vedla autorský kolektiv monografie Agrárníci, národní demokraté a lidovci ve druhém poločase první Československé republiky, 2008), přičemž se meritorně zaměřila na politickou roli agrární strany a jejího vůdce Antonína Švehly.
V závěrečném období své vědecké kariéry se podrobně zabývala osobností Antonína Švehly a jeho významnou rolí při budování československého státu a jeho politického systému. Své bádání završila rozsáhlou, netradičně pojatou politickou biografií Antonín Švehla. Tvůrce politického systému (2017), v níž analyzovala Švehlův politický styl, politickou a státnickou filosofii, nikdy písemně neformulovanou, jeho představy o československém státu a přínos ke stabilizaci vnitřních poměrů ve dvacátých letech, ale také vztah ministerského předsedy Švehly a prezidenta Masaryka jako dvou politických i lidských protějšků a zároveň spolupracovníků na společném státnickém díle, který se vyvinul ve vzájemný respekt i v osobité přátelství.
V době, kdy byla ředitelkou Masarykova ústavu Akademie věd České republiky, se tato instituce s částí svých fondů přestěhovala do prostor rekonstruované budovy v ulici Na Florenci číslo 3 a bylo zahájeno zpracování archivních i knihovních fondů ústavu. Ve všech svých pozicích v ústavu se vždy snažila prosazovat kritické, interdisciplinární a systematicky založené masarykovské bádání. Z její iniciativy a pod jejím vedením vznikl také rozsáhlý sborník k sedmdesátému výročí založení Ústavu T. G. Masaryka, shrnující formou studií i edic dokumentů pohnutou historii této instituce (Mám jen knihy a skripta, cenná práce životní. 70 let Masarykova ústavu. Studie a dokumenty, 2002).
Od roku 1995 byla docentka Broklová členkou výboru a předsednictva Masarykovy společnosti, pravidelně přednášela v rámci jejích přednáškových a diskusních podvečerů a přispívala do jejího časopisu Odkaz. Současně se angažovala též ve Společnosti Edvarda Beneše a v Demokratickém klubu. V březnu 2009 byla zvolena předsedkyní Masarykovy společnosti a tuto funkci vykonávala až do konce svého života. Uplatnila zde jak svůj odborný fundament masarykovské badatelky, tak své zásadové demokratické a vlastenecké postoje, aktualizující Masarykův ideový odkaz v současném politickém kontextu domácím i evropském.
Přestože v posledních letech svého života sváděla úporný boj s těžkou chorobou, až do konce svých dní se věnovala svému oboru: v lednu letošního roku dokončila rozsáhlou studii o československé ústavě z roku 1920 v komparaci se soudobými ústavami Německa a Rakouska, která vzápětí vyšla v časopisu Právník. Její stručnou popularizační verzi pak ještě připravila pro časopis Masarykovy společnosti Odkaz...
Docentka Broklová byla nesmírně pracovitou a pečlivou historičkou, jež obohatila české dějepisectví o řadu přínosných prací, založených na širokých znalostech z ostatních společenských věd, ale také minuciózní editorkou mnoha cenných historických pramenů. Přitom zůstávala starostlivou manželkou, matkou a posléze babičkou, jakož i lidsky milou a empatickou kolegyní, vždy ochotnou poradit a pomoci. V paměti svých spolupracovníků a přátel bude žít dále ve vděčných vzpomínkách.

Josef Tomeš
Dubnová přednáška je zrušena a přesunuta na listopad.
Květnová přednáška je též zrušena a přesunuta na říjen.
Náhradní valné shromáždění bude pravděpodobně na podzim.
Dovolujeme si připomenout členské základně, že roční příspěvek je možné zaplatit na číslo účtu: 1923233309/0800.
Pokud byste chtěli poskytnout peněžní dar, rádi Vám vystavíme potvrzení.
Děkujeme
Masarykova společnost

Dovolujeme si Vás pozvat na tradiční přednáškové a diskusní podvečery od ledna do června 2020.

21. 5. Martin Chadima, ThD.: TGM a náboženství ZRUŠENA, NÁHRADNÍ TERMÍN 22. 10.
18. 6. Marie L. Neudorflová, Ph.D.: První české lékařky v kontextu dobových podmínek
22. 10. Martin Chadima, ThD.: TGM a náboženství
19. 11. JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.: Trestní justice v období hilsneriády
17. 12. Mgr. Jan Bílek, Ph.D.: Pátečníci

Přednášející uvítají vaše diskusní příspěvky a dotazy.
Změna programu vyhrazena
Přednášky se konají v budově ÚČL AV ČR, Praha 1, Na Florenci 3, výstup z metra B, na nádvoří vchod C,
III. patro, výtah z mezaninu.
Začátek přednášek je vždy v 17.30 hod.
Termíny přednášek v roce 2020:
18. 6.,22. 10., 19. 11. a 17. 12.

Kontakty

Adresa: Masarykova společnost,Masarykův ústav a archiv AV ČR, v. v. i., Gabčíkova 2362/10, 182 00 Praha 8

Email: masarykova.spolecnost@seznam.cz

Předsedkyně Masarykovy společnosti: Doc. Eva Broklová, eva.broklova@seznam.cz

Jednatel Masarykovy společnosti: Jiří Riedl, jiri.riedl@seznam.cz

Člen výboru: Magdalena Elznicová Mikesková, tel. 731 449 322, reditelka@muzeumtgm.cz

číslo účtu: 1923233309/0800

Odkazy

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one