Poté, co se stal T. G. Masaryk prezidentem, začal se pro něho v roce 1919 upravovat byt na Pražském hradě. V listopadu 1919 napsala prezidentova dcera Alice kancléři Šámalovi dopis, kde žádala, aby konečně bylo určeno prezidentské letní sídlo. Obavy o zdravotní stav prezidenta nakonec urychlily schválení zvláštního zákona o letním prezidentském sídle v dubnu 1920. Do té doby měl první československý prezident také k dispozici vedlejší vládní sídla, a to v Topolčiankách na Slovensku a v Židlochovicích na Moravě. V roce 1920 pobýval Tomáš Garrigue Masaryk také na zámku Hluboš u Příbrami.
Letní sídlo se vybíralo velmi pečlivě – rozhodujícími faktory ve výběru byla především dobrá dostupnost a malá vzdálenost z Prahy, technický stav budovy, reprezentativnost, dispoziční řešení a samozřejmě finanční náklady. Do užšího výběru se dostal zámek v Průhonicích, ve Smečně, v Brandýse nad Labem a v Lánech. Výběr nakonec vyhrály Lány, především pro svůj dobrý ekonomický a technický stav a také kvůli výhodnosti majetkoprávního vyrovnání s původním majitelem panství – rodem Fürstenberků. Meziministerská konference označila zámek Lány za nejvhodnější sídlo 9. října 1919 a Masaryk se pro něj rozhodl v listopadu 1919.
Zámek Lány se zámeckým parkem, oborou a přilehlými polnostmi a lesy zakoupil stát v roce 1921 za 25 miliónů korun. Peněžní obnos byl Fürstenberkům odečten od popřevratové dávky z majetku.
Masaryk navštívil Lány poprvé 1. května 1920 a hned si je velmi oblíbil. Na Lánech pak od roku 1921 trávil více času než na Pražském hradě (pro zajímavost na Pražském hradě pobýval pouze 2 až 3 dny v týdnu, všechnu potřebnou státnickou činnost včetně audiencí vykonával převážně v Lánech). Podrobné vzpomínky na „lánskou domácnost“ se zachovaly převážně díky Masarykovu sekretáři Dr. Antonínu Schenkovi.
Díky němu také víme, jak přesně probíhal Masarykův pracovní den:
Úřední den v Lánech začínal v 9.00 hodin. To už měl Masaryk přečtené noviny, (které mu obvykle připravoval jeho komorník pan Hůza), měl už prostudované informace o dění ve státě a ve světě a obvykle přecházel z bytu do své pracovny. Tam mu sekretář přednesl referáty a zprávy z prezidentské kanceláře. Pak byly na řadě návštěvy – většinou politici, literáti, národohospodáři, ale i umělci a známé osobnosti. Jakmile byly návštěvy hotové, dával se prezident obvykle do své literární práce.
Přesně v jednu ohlásil stolník oběd.Většinou se oběda kromě Masarykovy rodiny účastnil ještě nějaký host. Po obědě pak při Masarykově oblíbené černé kávě bylo dost času k debatě. Po obědě většinou tak do tří hodin prezident odpočíval, ale hned ve tři opět usedal ve své pracovně. Mezi pátou a šestou si pravidelně vyjížděl na koni. Od šesti do osmi pak opět trávil čas v pracovně.
Ve volném čase Masaryk většinou poslouchal rozhlas a dvakrát týdně – většinou ve středu a v sobotu se promítal v zámku film.
Lány si oblíbila celá Masarykova rodina. Často zde pobývala Alice Masaryková, která po smrti své matky Charlotty G. Masarykové zastávala roli první dámy státu, jezdíval sem Jan Masaryk a pravidelně dojížděla i Olga s manželem Dr. Revilliodem a se syny Herbertem a Leonardem.