Masarykova společnos spolupracuje s Masarykovým ústavem při plnění jeho úkolů, stanovených věnovací listinou prezidenta Osvoboditele ze dne 23. července 1932, hlavně při vydávání Masarykových spisů a při organizaci a doplňování knihovny a archivu Ústavu. Pořádá přednášky, kurzy, výstavy, exkurze a zájezdy, vydává časopisy a knihy, staví pomníky a památníky a zasazuje pamětní desky. Navazuje a udržuje styky s vědeckými společnostmi domácími i zahraničními, které mají odborný účel. Zřizuje místní pobočky.
Pokud chcete vyjádřit svůj názor,
nebo Vás zajímají názory jiných.
Pokud se chcete přidat
stáhněte si naši přihlášku,
vyplňte údaje a odešlete.

Tomáš Garrigue Masaryk politikem

Aktivně vstoupil T. G. Masaryk do politiky na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Zpočátku se snažil reagovat na politickou situaci v zemi především vypracováním nového tzv. „realistického“ programu, jehož cílem bylo přesné vědecké poznávání.

Spolu se dalšími podobně smýšlejícími kolegy – ekonomem a profesorem Josefem Kaizlem a historikem Karlem Kramářem začal Masaryk tento program prezentovat na stránkách nového týdeníku Čas, který vycházel už od roku 1886 pod redakcí Jana Herbena. Společným cílem „Realistů“, jak se skupina začala nazývat, bylo hledat „poctivou a rozumnou aktivní politiku“. Zásluhou týdeníku Čas si získali v krátké době sympatie především u mladé inteligence. Bohužel, k tomu, aby se dostali do parlamentu, potřebovali podporu některé z tehdejších velkých českých stran.

Po předchozích neúspěšných jednáních s konzervativní stranou – tzv. staročechy byla nakonec v prosinci 1890 uzavřena dohoda s vedením mladočeské strany. T. G. Masaryk se dostal do čela jejího vedení a v březnu 1891 byl ve volbách do vídeňského parlamentu zvolen za mladočechy poslancem ve volebním obvodu měst Písek-Volyně-Horažďovice-Sušice-Klatovy-Domažlice. Masarykovo působení v mladočeské straně bylo však krátké. T. G. Masarykovi se sice hned na začátku poslaneckého působení podařilo proniknout do složité politické práce parlamentu a s úspěchem přednesl mnoho podnětných projevů v Říšské radě, ale postupně se dostával do diskuzí s radikálními členy strany. Zároveň si uvědomoval, že zatím není na politickou dráhu dost připraven. V září 1893 se proto mandátu vzdal.

V dalších letech se Tomáš Garrigue Masaryk věnoval především profesorské a literární práci. O politickou situaci však zájem neztratil. Čím dál více se ve svých názorech rozcházel s programem mladočechů a postupně se také rozešel se svými realistickými kolegy Josefem Kaizlem a Karlem Kramářem.
Realistické hnutí začali zastupovat mladí Masarykovi stoupenci: Jan Herben, Josef Gruber a František Drtina. Pod vlivem této skupiny byla v roce 1900 založena nová politická strana: Česká strana (realistická) lidová. T. G. Masaryk se stal jejím předsedou a byl také hlavním autorem jejího politického programu.

V roce 1906 přijala strana název: Česká strana pokroková. Za tuto stranu byl také v letech 1907 a 1911 zvolen poslancem ve volebním obvodu měst Rožnov – Vsetín - Valašské Klobouky - Bystřice pod Hostýnem – Bojkovice – Příbor – Kopřivnice - Nový Jičín – Štramberk – Zlín - Valašské Meziříčí – Krásno - Vizovice. T. G. Masaryk působil jako jediný poslanec této strany až do první světové války .
T.G. Masaryk v roce 1910 jako říšský poslanec ve Vídni.jpg

Kontakty

Adresa: Masarykova společnost,Masarykův ústav a archiv AV ČR, v. v. i., Gabčíkova 2362/10, 182 00 Praha 8

Email: masarykova.spolecnost@seznam.cz

Předsedkyně Masarykovy společnosti: Doc. Eva Broklová, eva.broklova@seznam.cz

Jednatel Masarykovy společnosti: Jiří Riedl, jiri.riedl@seznam.cz

Člen výboru: Magdalena Elznicová Mikesková, tel. 731 449 322, reditelka@muzeumtgm.cz

Odkazy

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one